Ivan Pinkava

Ivan Pinkava (1961). Tvorba jedné z nejvýraznějších osobností současné české, ale i světové fotografie je charakteristická technickou precizností, formální redukcí a jednoduchou obrazovou skladebností, která v sobě nese prostor pro výrazovou rafinovanost. Umělcovy promyšlené ateliérové inscenace mnohdy promlouvají o neúprosnosti plynutí času, o nejistotě či pomíjivosti, a často v divákovi probouzejí pocit znepokojení. Fotografie, pro které Pinkava volí hermeticky uzavřený prostor, obsahově čerpají z archetypálních lidských příběhů. Napříč celou svojí tvorbou pracuje s tradiční ikonografií, s náměty vanitas či memento mori, jejichž tradiční významy pozměňuje, aktualizuje nebo vyprazdňuje, díky čemuž vytváří velmi ojedinělý vizuální jazyk zrcadlící jeho specifický způsob uvažování. Pinkavovu tvorbu prolínají základní otázky smyslu existence – běh lidského života, jeho zranitelnost, vratkost a následná konfrontace se smrtí. Fascinován procesem zániku však nevnímá konečnost negativně, ale spíše jako počátek čehosi nového, neznámého, co přesahuje hranice našeho vědění. Umělcova tvorba je zastoupena v mnoha českých i světových soukromých sbírkách a galeriích (např. Victoria & Albert Museum, Londýn; Národní Galerie Praha; Museum of Photographic Arts, San Diego; Maison Européenne de la Photographie, Paříž; Museum of Fine Arts of Houston), jeho jméno bylo mimo jiné zahrnuto do německé encyklopedie světových fotografů Das Lexikon der Fotografen 1900 bis Heute.