Jaroslav Róna je jedním z předních českých sochařů a malířů, který se ve své tvorbě inspiruje mýty, archetypy a fantastickými světy. Jeho díla často nesou silný symbolický a existenciální podtext, který kombinuje s expresivním výrazem a ironickým nadhledem. Jakožto zakládající člen skupiny Tvrdohlaví se ve své tvorbě od začátku osmdesátých let soustředí na propojení realistických forem s prvky surrealismu, sci-fi a kubistického tvarosloví. Jeho práce je silně ovlivněna díly Franze Kafky, primitivním uměním a také futurismem. Ve své sochařské tvorbě často zpracovává figury lidí a zvířat, které jsou stylizovány do fantastických podob a symbolizují různé fáze lidské existence; odkazuje se tak na archetypy a mytické kořeny našeho vědomí. Sběratelsky významná bronzová socha Rytíř s drakem byla modelem pro realizaci výrazné třímetrové sochy v sochařském parku Galerie Klatovy / Klenová, na kterou byla vypsána soutěž, jíž se zúčastnili umělci Beránek, Veselý a Kolíbal. Rónův rytíř stojící na zabitém  drakovi soutěž vyhrál. Tradiční archetyp rytíře se v sochařově tvorbě objevuje dlouhodobě, samotný námět funguje spíše jako symbol, něco v díle skrytého a důležitějšího než samo viditelné. To je umocněno i kombinací realistického a futuristicky stylizovaného tvarosloví. Rytíř se štítem v levé ruce stojí na břichu ležícího draka, jehož výrazně „munchovská“ hlava je obrácena směrem vzhůru. Kromě symbolicko-historického kontextu námětu, který je navíc prodchnut odkazy na staré mistry, se v Rónových sochách objevuje také humor a nadsázka, zjemňující tíživost pocitů kafkovské absurdity a ztracenosti. Dílo pochází přímo z ateliéru umělce. Přiložen certifikát autenticity.